Živíš se svým tělem? A co budeš dělat, až zestárneš?

Poradím Ti jak na to, abys nedopadl takhle.

Mladý nebudeš věčně. Nebudeš se moci do šedesáti živit závěsnou akrobacií na vrcholové úrovni. Pokud nechceš skončit jako smutný, chudý, starý cirkusák vzpomínající na časy zašlé slávy, přečti si tenhle článek. Poradím ti 4 způsoby jak kariéru přizpůsobit postupujícímu věku, a jak se na to začít připravovat už dneska.

Nikdo nemládne, ani akrobati

Se stoupajícím věkem se bude snižovat tvoje síla i pružnost. Proto budou klesat i tvoje akrobatické výkony. Už nebudeš schopen udělat tolik, tak často a tak snadno jako dřív. A bude tě to štvát. Budeš vzpomínat na to, co všechno jsi dokázal zamlada, a teď už nedokážeš. Zřejmě se ti taky přejí život na cestách a časté odloučení od rodiny. Zpohodlníš. V případě zranění se budeš pořád pomaleji hojit.

Asi se shodneme na tom, že živit se celý život vystoupeními, postavenými na fyzické síle, kráse a ohromujících výkonech, není úplně reálný plán. Co s tím? Čti dál.

Vidím 4 základní varianty, jak se s touhle výzvou poprat:

1) Vydělej si zamlada tolik, abys po padesátce už nemusel pracovat.

Pokud zvládneš dostatečně spořit a šetřit, mohlo by se ti to podařit. Nebudeš se ale v důchodu bez vystupování nudit? V našich podmínkách není příliš reálné, že by se ti povedlo vydělat žonglováním dostatečnou částku.

Jak na to?

Musel bys zamlada makat jako šroub a velice se uskromnit. O tom, jak zvýšit svoje příjmy a na čem šetřit, se rozepíšu někdy jindy. Rozhodně by sis ale měl spořit na stáří. A to hned od chvíle, kdy začneš vydělávat. Je možné, že i naše generace nějaké státní důchody dostane. Rozhodně ale pro nás freelancery nebudou příliš vysoké. Pokud se chceš v důchodu mít dobře, musíš si to zařídit sám. Určitě se někdy příště rozepíšu o tom, jak si naplánovat spoření a investice.

Na co si dát pozor?

Vysoké pracovní nasazení s sebou nese spoustu rizik. Může se ti stát, že vyhoříš a prostě tě to přestane bavit. Je možné, že se zraníš a nebudeš moct pracovat. Při velkém pracovním nasazení, nebudeš mít dost času a energie, věnovat se své rodině a jiným vztahům.  A co si k stáru počneš sice bohatý, ale sám? A pokud kvůli práci zanedbáš odpočinek a péči o své tělo, počítej v důchodu s vyššími náklady na léky a zdravotní pomůcky.

Když se kašpárkovi podaří vydělat hóóódně peněz.

2) Připrav se na kariéru v úplně jiném oboru.

Můžeš počítat s tím, že tvoje cirkusová kariéra postupem času vyšumí a ty se budeš věnovat něčemu úplně jinému.

Budeš se muset průběžně připravovat a vzdělávat se i v tom druhém oboru. Velmi vhodné je v něm už teď, alespoň částečně, pracovat, aby ten přechod nebyl náhlý. Pokud máš vzdělání v nějakém jiném oboru, mohla by tohle pro tebe být dobrá cesta.

Mnohým kolegům také vyhovuje být poloprofesionálem – tedy věnovat se dvěma kariérám najednou. Při jedné práci si odpočineš od té druhé. Je ale velmi těžké být zároveň dobrý a úspěšný ve dvou odlišných oborech. Víc o tom napíšu v článku o tom, kdo je profesionál.

Jak na to?

Jaká jsou vhodná povolání, se kterými se dá kejklování kombinovat a v ideálním případě se s ním vhodně doplňují? Napadá mě např.: překladatel, lektor jazyků, webdesigner, grafik, výtvarník, lektor osobního rozvoje, učitel tělesné výchovy, lektor nového cirkusu…

Taky můžeš zůstat v branži středověkých trhů, jen změnit oblast podnikání. Vhodná je třeba gastronomie, drobná výroba a stánkový prodej, pořádání akcí. Tak ti zůstanou kontakty, jméno i znalost prostředí.

Na co si dát pozor?

Povolání, se kterými bych to raději nezkoušel: povolání náročná na vysokoškolské i průběžné studium a na mnohá povolení a další zkoušky – lékaři, advokáti, piloti atp. Z vlastní zkušenosti vím, že například někteří architekti to zvládají, ale po letech bez praxe musí být nástup zpět k rýsovacímu prknu dosti náročný.

Můžeš se připravit na kariéru v jiném oboru.

3) Postupně předělávej svoje vystoupení tak, aby odpovídala tvojí aktuální  výkonnosti a přitom zůstávala pořád hodnotná.

Pokud se ti nechce opouštět obor, těší tě jezdit po akcích a bavit lidi, předělej svoje vystoupení. Ale předělej ho zavčasu. Je smutné, když vidíš postaršího kolegu, jak se snaží dělat akrobatické vystoupení pořád stejně jako zamlada.

Jak na to?

Když už máš šedé vlasy a pivní pupík, využij to – diváci budou žasnout, že pořád ještě umíš stojku. Jen přidej nadhled, sebeironii a humor a bude to fungovat.

Můžeš se taky od chůdování posunout k jinému oboru – loutkovému divadlu, moderování, vyprávění pohádek… Nebo si zkus vyrobit nějakou luxusní velkou loutku či steampunkový parní vehement a dělej s ním walk-act. Nebo začni dělat muziku. Stejně nejspíš na něco hraješ. Uživit se hraním sice není žádný med, ale je to určitě lepší, než v šedesáti šplhat na šálu.

Na co si dát pozor?

Může se stát, že nový obor pro tebe bude jen taková nouzovka. Nebude tě to naplňovat a nebudeš si proto sám sebe vážit.

Hlavně, prosím, nezůstávej u kejklování, pokud ti už leze krkem a děláš to jen pro peníze. Diváci to poznají. A když ne diváci, tak kolegové z branže určitě.

Více o těchto možnostech někdy příště v extra článku.

4) Zůstaň v branži, ale posuň svoje zaměření od aktivního umělce k režii, výuce, produkci, agenturní činnosti, poradenství, výrobě rekvizit…

Takhle můžeš zůstat v oboru, zúročit své kontakty a  nabyté zkušenosti. A třeba použiješ i svoje staré rekvizity a stará představení. Můžeš svoje znalosti poslat dál a pomoct začínajícím umělcům. Tvoje vzdělání v oboru nepřijde vniveč. Mohlo by se ti podařit mít i částečně pasivní příjem.

Jak na to?

Měj otevřené oči a dívej se kolem sebe, jak kdo co dělá. Vzdělávej se nad rámec oboru (marketing, produkce, výroba rekvizit…). Uč se učit.

Průběžně si zkoušej, která z cest by ti vyhovovala a která je ti proti srsti. Občas uspořádej workshop, občas někoho někam “dohoď”, vyrob si rekvizitu.. Průběžně pracuj na svém jméně a autoritě v oboru. (Třeba psaním blogu :-))

Na co si dát pozor?

Na to, aby tě k stáru někdo poslouchal, musíš být kapacitou a musíš mít co říct. Jinak se ti všichni vysmějou. Takže pracuj, makej, studuj  a občas si otestuj, jestli ostatní zajímá, co chceš říct. Já to testuju zrovna teď tímhle článkem.

Měl  bys alespoň zhruba tušit, kterou z těchto 4 cest  se chceš do budoucna dát a průběžně se na ni připravovat (vystudovat školu, udržovat dovednosti ve škole nabyté, udržovat kontakty se svým druhým oborem, trénovat cirkusové dovednosti, které nejsou tak fyzicky náročné…).

Nebo tě napadá ještě nějaká pátá cesta? Napiš nám.

Já bych ke stáru rád byl tím pánem v křesle.

Co mám v plánu já?

Já už jsem s přípravou na důchod začal v roce 2015, kdy jsme rozšířili Chůdadlo na devět členů. Ty jsme vycvičili a předali jim některá naše představení jako např.: Drak, Jiří a věž, Ohně Karibiku, Žonglérskou omeletu nebo Irisado. Já jim teď sháním práci, pomáhám jim s osobním a profesním rozvojem a vytvářím pro ně nová vystoupení a za to si beru provizi.

Už v současné době by naši rodinu uživila i jen provize z vystoupení ostatních Chůdadel. Zatím ale ještě vystupovat můžeme a chceme. Do budoucna plánujeme Chůdadlo průběžně rozšiřovat o mladé, pružné a pilné lidi. Pokud by tě něco takového bavilo, tak se mi určitě ozvi. I pokud zatím nic neumíš.

V horizontu několika let se vidím i jako konzultant pro jiné skupiny z oboru, režisér a možná i manažer a produkční či investor. Zajímala by tě taková spolupráce se mnou? Napiš mi

Jaký je tvůj důchodový plán?

Máš už představu, co budeš dělat v padesáti? A v šedesáti? Napiš nám dolů do komentářů.