Blog

Typy pouličních představení

Chystáš nové pouliční vystoupení a nevíš, jak ho pojmout? Přijde ti nudné, že to všichni dělají stejně? Nevíš, jak jinak bys to mohl dělat? Chtěl bys na svoje městské slavnosti nějaká zajímavá a inovativní pouliční představení a nevíš, jaké jsou možnosti?

V tomhle článku ti povím o základních druzích pouličních představení. O dalších ti povyprávím v navazujícím článku. Nebudu řešit rozdělení na busking a pouliční divadlo ani na zábavu a umění. Budu představení rozdělovat podle různého využití veřejného prostoru. Protože většina odborných termínů zatím nemá český ekvivalent, budu často používat anglickou terminologii.


Walk-by show

Typicky žonglér, který si stoupne na ulici a sám pro sebe si háže. Občas se u něj někdo zastaví a něco mu hodí do klobouku položeného na zemi. Většinou se na něj nikdo nevydrží koukat déle než pár minut. Diváci odcházejí nejpozději v okamžiku, kdy mu spadne míček. 

Dalším příkladem je kytarista drnkající někde na rohu. Přestože může být technicky i umělecky na výši, mnoho diváků nenadchne, a proto si ani nevybere moc do klobouku. 

Z pohledu pořadatele festivalu se jedná vlastně o takovou živou dekoraci. Koneckonců, většina živých soch spadá také do této kategorie.

Pro začínajícího performera může tenhle typ vystoupení být skvělým prvním pokusem o veřejné vystoupení. Hraním na rohu můžeš překonat strach z veřejného vystupování a získat první zkušenosti. Můžeš to pojmout i jako veřejný trénink. Walk-by show není pro účinkujícího fyzicky, psychicky ani energeticky náročná. Nemusí napínat síly k tomu, aby strhnul diváky, prostě si dělá svoje bez velkého ohledu na okolí.

Mnozí umělci jsou takhle spokojeni a nic víc nepotřebují. Nebo ani nevědí, že by se to dalo dělat jinak. Obzvláště někteří hudebníci mají sklony si myslet, že kvalitní hudba sama o sobě stačí k tomu, aby udělala dobrou a úspěšnou show. Nestačí. 

Pro dobrou show (a plný klobouk) je třeba udělat opravdovou show, spojit se s diváky na osobní úrovni, předat jim svoji energii a dostat ji od nich zpátky.

Walk-by show může být i dobře udělaná a má rozhodně svou hodnotu. Pokud ti vyhovuje, dělej ji dál. Myslím ale, že bys měl vědět, že existují i jiné způsoby, jak hrát na ulici. Přečti si tedy, prosím, celý článek a zamysli se, jestli by ti nevyhovoval i jiný druh představení.


Circle act

To, co si nejčastěji představíš (já určitě :+) pod pojmem busking show. Představení odehrávající se většinou v půlkruhovém jevištním prostoru (poloaréna), nebo i plném kruhu (aréna), obklopeném diváky. Umělec zaujme diváky alespoň na 20 minut, ale třeba i na hodinu. Na konci dobře provedené circle show máš velký dav nadšených diváků, kteří nahází plný klobouk peněz.

K tomuto druhu představení většinou směřují žongléři a akrobati, kteří chtějí hrát na ulici. Je náročné na trénink, přípravu a znalost principů hraní na ulici. Je náročné také na psychiku performera – musí totiž “s kůží na trh”. Musí si stoupnout doprostřed prázdného náměstí a přesvědčit stovky lidí, že mu mají věnovat půlhodiny svého života. Ne každý si na to troufne. Věř mi ale, že to stojí za to. 

I muzikanti, kouzelníci a mimové můžou udělat plnohodnotnou show. Rozhodně se jim to vyplatí. Čím déle totiž udržíš diváky, tím budou na konci nadšenější a štědřejší. Proto je circle show nejčastějším formátem čistého buskingu (hraní na ulici na vlastní pěst mimo rámec festivalu).

Představení tohoto typu obvykle tvoří základ programu pouličního festivalu. Jsou i vítaným doplňkem městských slavností. 

V chůdadlím repertoáru je typickou ukázkou circle show Romeo a Julie. Součástí představení je jak lákání diváků, tak vybírání do klobouku a celá show trvá cca. 45 minut. Diváci jsou na konci zpravidla unešeni a náš klobouk (tedy v tomto případě šála) plný.  Romeo je spíše pouličním divadlem než buskerskou show a vyžaduje pozornější diváky než klasická buskerská show. Proto ho nehrajeme na divoko na ulici, ale v rámci festivalů ať už pouličních, středověkých nebo městských. 

Jako klasická buskerská show funguje páně továrníkovo sólo Žonglování na štaflích. Je upečené přesně podle schématu pouliční show a funguje i na ulici bez festivalu.


Spot show

Malé, krátké představení. Taková minishow na pár minut. Často jako součást walk-actu. Může to být jedno číslo z velké circle show nebo vyvrcholení walk-by show. Může obsahovat rychlý crowding (lákání diváků) i hatting (vybírání do klobouku).

My spot show používáme v našem freak circus walk-actu. Podivné, strašidelné postavy cirkusáků se plouží městem a divně se koukají na lidi (tahle část je walk act), občas se zastaví někde na rohu, zorganizují si hlouček diváků a odehrají pětiminutové akrobatické vystoupení, na jehož konci si vyberou do klobouku (spot show).

Je velmi těžké si za spot show, stejně jako za walk act, vybrat plný klobouk. Proto najde svoje uplatnění spíš na placeném festivalu než nadivoko na ulici.


Velká show – large spectacle

Velkolepé představení s mnoha účinkujícími, velkými rekvizitami a velkými efekty. Rozhodně ne něco, co se vejde do zapadlé uličky. Často se jedná spíše o pouliční divadlo než o busking jako takový. Cirkusové, divadelní nebo hudební představení určené pro hraní ve veřejném prostoru. Aby dobře fungovalo, nemělo by se jednat o kus vytažený divadelního jeviště na ulici, ale raději o dílo vymyšlené speciálně pro hraní venku. Divadelní představení či koncert hraný sice pod širým nebem, ale na podiu v klasickém divadelním uspořádání do téhle kategorie taky nespadá. 

Od typické circle show se liší dobou trvání (hodina i více) a celkovou velikostí výpravy – typicky větším počtem účinkujících, velikostí efektů a v lepším případě i propracovaností a hloubkou poselství. Klasický crowding tato představení obvykle nepotřebují, protože k nalákání diváků bohatě postačí stavba scény, zvučení atd. Takováhle představení se navíc obvykle neodehrávají nadivoko, ale bývají vyvrcholením festivalu, a mají proto patřičné místo v programu, odpovídající reklamu a diváci na ně tudíž chodí cíleně.

Do téhle kategorie patří naše “vlajková loď” Půlnoční cirkus. Je to hodinové divadelní představení, které nejlépe funguje v půlkruhovém prostoru na náměstí či v parku. Je to plnohodnotné divadelní představení hrané novocirkusovými prostředky jako je vzdušná akrobacie a oheň, nikoli jen “obyčejná” ohňová show.  

Mám za to, že naši Elemantálové sem patří také, přestože trvají jen 45 minut včetně crowdingu a hattingu. Vzhledem k velikosti chůdových masek, počtu účinkujících (8) a nutnému prostoru 15×15, je nemůžu označit za běžnou circle show.

Víš ještě o dalších představeních, která by sem patřila a mají vše, co mají mít? Napiš mi o nich, prosím, moc rád bych je viděl a seznámil se s jejich tvůrci.

Doufám, že se mi podařilo rozšířit ti obzory, ať už jsi umělec nebo pořadatel akcí. V navazujícím článku proberu méně tradiční formy hraní na ulici jako je walk-act, průvody, živé sochy nebo videomapping.

Pokud se chceš o pouličním umění dozvědět víc, sleduj můj blog, nebo se se mnou domluv na individuální konzultaci. A pokud se chceš dozvědět o hodně víc, určitě navštiv Street theater masterclass. Pokud řekneš, že jsem tě doporučil já, dostaneš 10% slevu.

Jsi-li pořadatel a chceš vidět kvalitní pouliční cirkus, tak si rozhodně pozvi Chůdadlo.

Co tě překvapí při hraní na ulici

Na ulici na tebe nečeká natěšené publikum.

Tenhle článek píšu hlavně pro ty z vás, kdo mají zkušenosti s vystupováním na podiu, ale ještě nikdy se nepokoušeli
o busking. Je totiž spousta věcí, které tě při hraní na ulici překvapí. Hlavně budu mluvit k žonglérům a jiným cirkusákům, ale všechny ty věci jsou platné i pro muzikanty, kouzelníky, výtvarníky a další. Budu mluvit hlavně
o buskingu, nikoli o pouličním divadle (viz můj minulý článek pro pochopení rozdílu).

Pokračování článku…

Busking není žebrota

Co je to ten busking? Je to to samé jako pouliční divadlo? A proč by mě měl zajímat? Proč bych ho měl chtít vidět? Proč bych měl zvát buskery na svoje akce?

Slovo busking nemá český ekvivalent – dá se přeložit jako hraní do klobouku. Je to forma pouličního umění (typicky hudební či žonglérské představení), za které si umělec vybírá od diváků peníze do klobouku. Žebráci sice také vybírají peníze na ulici, ale nic nepředvádějí.

Pokračování článku…

Nebuď zlodějem hudby

Proč stojí za to hledat legální hudbu

Proč bych se měl zabývat  hledáním legální hudby pro svoje vystoupení, když můžu použít jakoukoliv hudbu si budu přát?  Nikdy se mě přece nikdo neptal, odkud muziku pod vystoupení mám a určitě jsem za to nikdy nemusel platit.

V Čechách je (zatím) praxe taková, že se skutečně nikdo neptá, jakou hudbu používáš pro svoje vystoupení.  V nedaleké budoucnosti by se to ale mohlo změnit. 

Pokračování článku…

Proč to děláte?

Vždycky jsme byli trošku rebelové a pro splnění svých snů se nebojíme něco udělat.

Proč to děláte?

To je otázka, kterou už každý umělec na volné noze někdy slyšel. Pokud nebyla vyslovena nahlas, tak si ji určitě spousta lidí kolem nás někdy myslela. V článku na ni odpovím.

Naše chůdadlí odpověď na ni je naprosto jednoduchá. Děláme to proto, abychom plnili sny. V první řadě ty svoje, hned potom sny diváků a nakonec i sny klientů. A do budoucnu třeba i sny ostatních performerů.

Pokračování článku…

Co mi umožňuje psát blog aneb o delegování

Už jsi možná pochopil, proč si dávám tu práci a píšu tenhle blog. Možná se ale divíš, jak to zvládám a kde na to beru čas. V tomhle článku ti to vysvětlím.

Jak to ten Továrník stíhá

Každý má tolik práce s tréninkem, papírováním, webovkami, vystupováním, rodinou… Jenom ten Továrník si v klídku píše blog. Jak to, kuva, dělá?

Nu, nepřišlo to jen tak. Ještě tak před dvěma lety bych to určitě nezvládl. To, že teď mám čas psát blog a věnovat se jiným koncepčním věcem s dlouhou návratností, je dané tím, že se Chůdadlo stabilizovalo a my jsme si v něm rozdělili role.

Pokračování článku…

Amatér versus profesionál

Nejčastější lež na stránkách fireshow skupin: “Jsme profesionální skupina.” Není to sice lež závažná, ale přece jen lež. Proč si to myslím? Přečti si článek.

Kdo je profesionál

Slovo profesionál označuje někoho, kdo se danou činností (žonglováním, chozením na chůdách, fireshow) živí – je to jeho profese. Na druhé straně slovo amatér ve svém původním významu označuje někoho, kdo danou činnost dělá z lásky (pamatujete na bůžka Amora – stejný slovní základ).

A nedá se to okecat. Pokud se vystoupeními neživíš, nejsi profesionál. Můžeš mít profesionální přístup, nebo profesionální kvalitu, ale nejsi profesionál. Můžeš taky být poloprofesionál, což je cesta, kterou volí hodně lidí.

Pokračování článku…

Jak má vypadat nabídka vystoupení?

Co uděláš, když ti přijde poptávka na vystoupení? Co řekneš či napíšeš?

Jaké jsou nejběžnější chyby při tvorbě nabídek? Jak by měla vypadat správně napsaná nabídka vystoupení?

Vytvoření přehledné nabídky není nic složitého ani náročného. Přesto v tom mnoho kolegů z oboru stále plave. Rád bych tímto článkem pomohl jak jim, tak jejich klientům.

Když budeš psát jasné, stručné a vypovídající nabídky, bude se klientům s tebou líp pracovat a ty prodáš víc vystoupení. Jednání bude snazší pro obě strany a vyhneš se mnoha zmatkům a nedorozuměním.

Pokračování článku…