Busking není žebrota

Co je to ten busking? Je to to samé jako pouliční divadlo? A proč by mě měl zajímat? Proč bych ho měl chtít vidět? Proč bych měl zvát buskery na svoje akce?

Slovo busking nemá český ekvivalent – dá se přeložit jako hraní do klobouku. Je to forma pouličního umění (typicky hudební či žonglérské představení), za které si umělec vybírá od diváků peníze do klobouku. Žebráci sice také vybírají peníze na ulici, ale nic nepředvádějí.

V Čechách zatím busking není moc zavedený a mnoho lidí (i pořadatelů) se na vybírání do klobouku dívá skrz prsty. Já bych rád ukázal, že vybírání do klobouku je přínosné pro všechny strany (umělce či performery, diváky i pořadatele) a mělo by v Čechách více zdomácnět.

Hranice mezi buskingem a žebrotou

Hranice mezi buskingem a žebrotou není, bohužel, úplně jasná. Žebráci se často tváří jako umělci – pískají na píšťalku, bouchají do bubínku… Hranice je podle mého názoru v tom, jak se cítí divák – háže do klobouku buď proto, že je nadšený z předváděného vystoupení, nebo proto, že je mu někoho líto, či se cítí trapně.

Rozdíl mezi buskingem a pouličním divadlem

Mezi pouličním divadlem a buskingem není rovnítko. 

Busking je představení (hudební, cirkusové, divadelní, kouzelnické…), jehož hlavním cílem je vybrat na konci co nejvíce peněz do klobouku. Vše ostatní jsou jen prostředky jak toho dosáhnout. Typicky jde o chlápka, který vyleze na vysokou jednokolku a zažongluje něčím nebezpečným.

Pouliční divadlo je divadlo hrané na ulici. Divadlo je umění, které má za cíl předat divákovi myšlenku, postoj, názor nebo zážitek. Tedy pobavení a povznesení diváků. Vybírání do klobouku je vedlejším produktem.

Více se o typech pouličních představení rozepíšu v některém dalším článku.

Proč by měl busking zajímat umělce

Pokud jsi performer či muzikant a ještě nikdy jsi nehrál na ulici, běž si to zkusit. Je to skvělá škola. Na ulici se okamžitě dozvíš, jestli to děláš dobře nebo ne. Pokud lidi nezaujmeš, prostě půjdou pryč. Naučíš se hodně o práci s divákem, o síle osobního vyzařování, o důležitosti úsměvu…

Je to zajímavá možnost přivýdělku. Znám i opravdu kvalitní kumštýře, kteří se živí jen buskingem. Většinou objíždějí velké buskerské festivaly. Ti nejlepší buskeři si na festivalu vyberou klidně 600,- Eur za jedno sólové představení. Velice při tom ale záleží na atmosféře, prostředí atd. Více se o tom, jak vybírat do klobouku, rozepíšu jindy.

Peníze vybrané do klobouku můžou být ale příjemným přilepšením i na akcích, kde dostáváš i normální gáži (městských slavnostech, festivalech…). V západní Evropě je to naprosto běžné. Když v Německu po představení nevybíráme, jsou diváci zklamaní a ptají se, proč to neděláme. V Čechách to zatím ještě není zvykem.

Zkušenosti s hraním na ulici ti velice pomůžou v každé situaci, kde na tebe nečeká hlediště plné natěšených diváků. Takže v zásadě při jakémkoli hraní mimo divadelní pódia.

Je skvělé si během crowdingu (lákání diváků) umět z kolemjdoucích vytvořit “svoje” obecenstvo, mnohem lépe se hraje.

Ale pozor – hraní na ulici má svoje vlastní specifika a pravidla. Nemůžeš jen tak vzít svoje pódiové představení a odehrát ho na ulici. A jako muzikant nemůžeš jen tak někde na rohu drnkat na kytaru. Na ulici je často důležitější “jak”, než “co” děláš. Rozhodující nemusí být tvoje virtuózní hra na nástroj, ale tvůj kontakt s divákem, tvoje vyzařování. Prostě TY. 

O tom, jak se dělá pouliční představení, se rozepíšu v dalších článcích téhle série.

Proč by to mělo zajímat pořadatele

Busking je trendy. Je to něco, co je i v Čechách na vzestupu. Nebuďte poslední, kdo ho bude mít. Dokonce i taková malá města jako Jindřichův Hradec či Třeboň mají své buskerké festivaly (kačkavhučce.cz). Někdy v budoucnu se s vámi podělím o rady a tipy pro pořadatele buskerských festivalů a festivalů pouličního divadla.

Busking by tě ale měl zajímat i pokud pořádáš například městské slavnosti. Co ti může busking přinést?

• Oživení programu a nové myšlenky – pojďme narušit zavedené schéma, kdy je program jen na jedné hlavní scéně. Pracujme s pauzami v programu, používejme více scén a více typů vystoupení (jevištní, hudební, walk-act, pouliční….). Nechť se něco děje po celém městě.
• Snížení nákladů – pokud si budou umělci moct vybírat do klobouku (a budou to umět – čemuž snad pomůžou i moje články), budou ochotni přijet i za mírně snížený honorář. Budou k tomu ale potřebovat vhodné podmínky – více v článku: Co bych jako pořadatel měl vědět o buskingu. Jde hlavně o to, aby pro představení bylo dost prostoru, času, klidu a kolemjdoucích. 
• Pouliční show také nebývají náročné na techniku. Obvykle stačí připojení na 230V, jako bonus pár laviček pro diváky, přístřešek pro uklízení rekvizit, případně malá hudební aparatura.
• Pozor – pokud použiješ busking jen jako výmluvu pro to, proč neplatit umělcům honoráře, nedostaneš nic moc kvalitního. Umělce si musíš vybírat. V Čechách je zatím velmi málo takových cirkusáků a muzikantů, kteří by opravdu něco uměli a zároveň ovládali zákonitosti hraní na ulici.

Proč by to mělo zajímat diváky

Buskeři jsou zajímaví lidé a dělají zajímavé věci. Pokud se ti poštěstí a i u vás někdo uspořádá buskerský festival, nebo pozve na městské slavnosti umělce, kteří si vybírají do klobouku, uvidíš věci, které jsi ještě neviděl.

Sám budeš moct rozhodnout o výši honoráře umělců. A odměnit jen ty, kteří tě nadchnou. 

Na zajímavěji strukturované akci s více scénami si budeš moct vybrat to, co se tobě líbí a co ti vyhovuje.

Jaké jsou moje zkušenosti

Musím se přiznat, že jsem nikdy nehrál úplně na divoko na ulici. Vždycky jsem vystupoval v rámci nějakého festivalu či slavností, kam jsem byl pozván a dostal jsem gáži. Velmi často to ale byla ryze pouliční práce – například na vánočních trzích v Hannoveru, kam pravidelně jezdíváme na celý měsíc, hrajeme čistě pro kolemjdoucí. Je na nás, abychom je zaujali, zastavili, pobavili a vybrali od nich peníze. 

Na akcích na západě vybíráme prakticky za všechna představení. Za ta drobná pětiminutová i za hodinové divadelně ohňové spektákly. Už jsme vyzkoušeli kejklířská představení, muziku na chůdách, ohňové show na ulici, na promenádě, na náměstí, na louce, v zimě, v létě, v dešti… 

Tyhle zkušenosti spolu se studiem teorie a absolvováním několika workshopů (Street Theater Masterclass) mi daly náhled do problematiky buskingu, který v Čechách, pokud vím, nemá obdoby (pokud víš o někom jiném, kdo se vyzná ve věcech jako crowding, hatting a LIMO atd., seznam mě s ním, moc prosím). 

Kde se to dá naučit

Přečti si knihu Jak vytvořit pouliční vystoupení a uspět s ním? Zkušení němečtí kolegové tam shrnuli všechno, co je třeba o buskingu vědět. Já jsem doplnil svoje postřehy a české reálie.

Obrať se na mě

Pokud bys chtěl poradit s vybudováním pouličního představení, tak se na mě neváhej obrátit. Rád ti pomůžu.

A pokud bys chtěl objednat nějaké kvalitní pouliční představení, tak si vyber z chůdadlího repertoáru.